Kosmické mikrovlnné záření jako tepelné záření mezigalaktického prachu?

Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) přicházející z vesmíru ze všech směrů je považováno za pozůstatek z období nedlouho po Velkém třesku. Pokládá se za nejvýznamnější zdroj poznatků o raném vesmíru a v současné době je předmětem intenzivního výzkumu. Arno Penzias a Robert Wilson za jeho objev získali v roce 1978 Nobelovu cenu a George Smoot a John Mather v roce 2006 obdrželi Nobelovu cenu za objev anizotropie reliktního záření. Na to, zdali by bylo možné i jiné vysvětlení tohoto jevu, a jak by to ovlivnilo současný kosmologický model, jsme se zeptali RNDr. Václava Vavryčuka, DrSc., z Geofyzikálního ústavu AV ČR.